Rozhovor


Rozhovor s panem doc. MUDr. Mgr. Markem Mrázem, Ph.D.

Dr Mraz 2

Ocenění Purkyňova nadačního fondu jste získal za práci o B buněčných nádorech. Můžete prosím daný výzkum krátce objasnit?
Věnujeme se studiu B buněčných leukémií a lymfomů, což jsou onemocnění, která vznikají z B lymfocytů, což jsou buňky, které za normálních okolností chrání tělo proti infekci tím, že produkují protilátky. Někdy se ale může stát, že dojde k maligní transformaci B lymfocytů a vznikne chronická lymfocytární leukémie nebo B buněčný lymfom. Je zajímavé, že ke vzniku těchto nádoru často vede porušení molekulární dráhy, která má právě na starosti produkci protilátek (tzv. BCR signalizace). V zásadě zatím není jasné, jak k němu u většiny případů přesně dochází. V posledních dvou letech jsme objasnili význam nekódujících RNA tzv. miRNA v (de)regulaci signalizace přes B buněčný receptor (BCR) a zasadili tato pozorování do kontextu známé biologie B buněčných malignit, za což jsme získali ocenění Purkyňova nadačního fondu, kterého si velmi vážím.

Ve Středoevropském výzkumném institutu (CEITEC MU) působíte jako vedoucí výzkumné skupiny Mikroprostředí imunitních buněk – na jakém projektu se svým týmem pracujete?
Zajímá nás, jak interakce v mikroprostředí imunitních orgánů ovlivňují biologii a terapeutickou rezistenci u chronické lymfatické leukémie, B buněčných lymfomů a dalších malignit. V poslední době se ukazuje, že i velice agresivní typy hematologických malignit jsou stále závislé na interakcích v mikroprostředí a tyto interakce jsou cílem nejnovějších léčiv, jako jsou třeba inhibitory BCR signalizační dráhy. Právě mechanismy aktivace BCR dráhy a souvislost s adhezí a migrací buněk studujeme v naší laboratoři. Studujeme, jak jsou tyto dráhy regulovány a jak to zohlednit terapeuticky. V nedávné době jsme například s mojí doktorandkou popsali jak je regulována hladina některých povrchových molekul leukemických B lymfocytů právě v kontextu mikroprostředí a jak to využít terapeuticky (Pavlasova et al, Blood, 2016). Neoddělitelnou součástí naší práce je úzká spolupráce s lékaři na Interní hematologické a onkologické klinice FN Brno, kteří mají v péči pacienty a s nimiž se snažíme, aby tito z našeho výzkumu pokud možno profitovali.

Tento výzkumný tým budujete teprve od začátku roku, jak se vám daří a jaké máte s týmem další plány?
Od začátku roku jsem vedoucím výzkumné skupiny v CEITECu Masarykovy univerzity. Můj tým je relativně malý a snažíme se teď především získat dostatečnou finanční podporu pro jeho stabilizaci. Rádi bychom studovali interakce v mikroprostředí imunitních buněk, neboť věříme, že zde leží cesta k jejich cílené léčbě. Nejnovější léky v terapii B buněčných leukémií a lymfomů využívají cílené inhibice BCR signalizace, což je velmi účinné, ale stále to nevede k vyléčení pacientů a mnoho těchto chorob zůstává nevyléčitelných. Rádi bychom našli vhodný „lék“ do kombinace s již velmi účinnými BCR inhibitory. Tím snad alespoň u části pacientů dokážeme chorobu trvale kontrolovat nebo dokonce vyléčit. Přál bych si, aby na tomto výzkumu úzce spolupracoval CEITEC MU s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN Brno a dalšími pracovišti v ČR a ve světě.

Dr Mraz

Strávil jste téměř 3 roky v San Diegu na výzkumu léčby leukémie. O co konkrétně se jednalo?
Pracoval jsem s profesorem Thomasem Kippsem na výzkumu signalizace přes B buněčný receptor a především na úloze nekódujících RNA v tomto procesu. Tento výzkum vedl k několika neočekávaným objevům a zároveň otevřel mnoho otázek o biologii B buněčných malignit.

Jak tato zkušenost ovlivnila Vaši další profesní dráhu?
S univerzitou v San Diegu a dalšími pracovišti  v USA (Mayo Clinic, Harvard) velmi úzce spolupracujeme a zároveň se snažíme jim vědecky „konkurovat“. Práce v USA – působil jsem kromě San Diega i na Mayo Clinic – pro mě byla nenahraditelnou a neocenitelnou zkušeností a zároveň jsem rád, že jsem dostal možnost vrátit se do České republiky. Do USA jezdím každý rok na několik týdnů designovat společné projekty a klinické studie.

Podívám-li se na Váš životopis, mám dojem, že jste měl velmi brzy jasno, čemu se chcete věnovat. Je to správný dojem nebo sehrála ve Vašem životě roli i náhoda?
Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem jako student potkal ve Fakultní nemocnici Brno profesora Jiřího Mayera a profesorku Šárku Pospíšilovou, kteří se stali mými mentory a s nimiž v Brně spolupracuji. V době, kdy jsem studoval medicínu nebylo úplně obvyklé, aby student chtěl pracovat v laboratoři nebo dostal možnost se podívat na velkou vědeckou konferenci v USA. Já jsem díky těmto lidem měl možnost obojího a to definitivně rozhodlo, že se budu věnovat onkologii. Oba jsou pro mě vzorem a naše vzájemná interakce je to co mě z velké části přivedlo z USA zpět do Brna.

Vedete výzkumný tým na špičkovém vědeckém pracovišti (CEITEC MU), spolupracujete s Fakultní nemocnicí Brno, věnujete se publikační činnosti, přednášíte. Máte nějaký volný čas i pro sebe?
Snažím se „vydobýt“ si čas pro odpočinek, což je ideálně nějaká cesta do hor. I když zdaleka ne vždy se to daří.